IRENE BLOOMFIELD


Irene Bloomfield byla britská psychoanalytička a skupinová analytička, která v Praze vychovala skupinu svých žáků. Narodila se roku 1918 v Německu, odkud s rodiči odjela před nacistickou hrozbou, vzdělávána byla ve Švédsku a v Anglii. Vytvářet a posilovat porozumění mezi lidskými skupinami bylo předznamenáním jejího života. Vedla psychoterapeutické skupiny sdružující lidi různých etnických původů a různých barev pleti, poskytovala psychoterapii uprchlíkům, obětem násilí, obětem holocaustu, vězňům a také personálu věznic. Vedla výcviky v psychoterapii společné pro rabíny a duchovní různých církví a pro takovéto společenství spoluzaložila a vedla i mezinárodní Asociaci pastorální péče a poradenství. Přednášela, publikovala psychoterapeutické studie, interpretovala z hlediska psychoanalýzy některé texty biblické.

Posledních sedm let svého života pravidelně navštěvovala Prahu, kde vedla (spolu s Gaby Glassman) workshopy pro psychoterapeuty, kteří se zabývali terapií traumatu holocaustu při občanském sdružení „Tolerance a občanská společnost“. Projekt s původním názvem „Rodiny po holocaustu“ byl na její počest později přejmenován na „Rafael Centrum“, podle stejnojmenného zařízení, které Irene Bloomfield založila v Londýně. Později, v r. 2006, podobně vznikl také „Rafael Institut“ jehož smyslem je poskytovat profesionálům výcvik v podobném humanistickém duchu, jaký inspirovala Irene.

Irene Bloomfield zemřela v r. 2001 uprostřed práce. Měla smysl pro přátelství, pro humor, pro sporty, pro radost ze života a probouzela v lidech naději. Naplňovala představu člověka spravedlivého.



foto_Irene.png, 67kB